Právě jsi otevřel(a) stručného průvodce osobnostmi swingu a jazzu. Pokud jsi četl(a) úvodní článek Začínám poslouchat jazz a swing – tipy kde a co hledat, už víš, že tě chceme vtáhnout do světa swingu a přesvědčit tě, že si myslíš, že potřebuješ, teda vlastně chceš si udělat svůj vlastní playlist oblíbené hudby!
V odkazech najdeš různorodou hudbu – nejen skladby, které bys slyšel na tančírnách.
Count Basie je pro swingaře něco jako malá násobilka – měl by ho znát každý a i ty určitě najdeš songy, které jsi slyšel(a), jen jsi nevěděl(a), že jsou od něj.
Ještě než si William “Count” Basie stihl založit svou vlastní (a o něco později super slavnou) kapelu, hrál jako pianista v orchestru Bennieho Motena v Kansas City. Obojí (kapela i místo) je důležité – Basie tu nasával jako houba. Teda vlivy tam nasával, o zbytku nemáme ověřené informace … Mimochodem Moten ti možná je odněkud povědomý … že by se podle něj jmenovala ta známá písnička Moten swing? Bingo 🙂 Tak zpět do Kansasu. Je to na jihu a swing tu už od svých začátků měl takovou jinou příchuť než jinde. Mísil se s blues, muzikanti mnohem víc improvizovali i ve velkých bandech a songy jim pokupě pomáhaly držet opakující se jednoduché tématické fráze, kterým se říká riffy – na těch se kapela po pár sólech vždycky zase sešla. Podmanivou atmosféru Kansas City a tehdejších jazzových jam session můžeš nasát ve filmu Roberta Altmana JAZZ `34 Remembrances of Kansa City Swing.
Jenže Moten si jednoho dne v roce 1935 nechal vytrhnout mandle a to tenkrát nebyla žádná legrace, takže … no prostě to nedopadlo. Count Basie nelenil a s muzikanty od Motena založil vlastní kapelu. Jmenovali se Barons of Rhythm, aby těch aristokratických titulů nebylo málo. A že tam nasbíral slušná muzikantská esa – saxofonista Lester Young, bubeník Jo Jones nebo zpěvák Jimmy Rushing se stali ikonami Count Basie Orchestra. Navíc ve všech zůstal vliv Kansasu, a proto měl Basieho big band takový cit pro swing jako málokterý jiný. Mimochodem, když kapela prorazila a přesídlila do New Yorku (to už jsme v roce 1937), zkušebnu si zařídili v hotelu Woodside … další Bingo? Přesně, odtud písnička Jumping at the Woodside, která dneska působí na většinu swingařů jako reflex, že je čas na jam circle.
Za války ale byly big bandy moc velký luxus a nikomu se příliš nedařilo. Pořádně se tak Basiemu k big bandovému zvuku podařilo vrátit zas až v roce 1952. Byl to ale už trochu jiný Basie – proti předválečným časům byly teď jeho písničky aranžované s podstatně menším prostorem pro improvizaci a častěji nahrával lyrický “sweet jazz” (prostě slaďárny a popík). I díky jinému, charakteristickému zvuku se jeho nové hudbě začalo říkat “New Testament” a jeho starším nahrávkám “Old Testament” (více o o obou si můžeš přečíst zde).
HUDBA COUNTA BASIEHO
Dát dohromady výběr z hudby Counta Basieho nemohlo být jednodušší. Z Old Testamentu jsem vybral album Complete Decca Recordings, kompilaci nahrávek z let 1937-1939. Tohle album bych mohl pustit a hned bychom měli super tančírnu na 3 hodiny. Pravda, asi bychom byli dost splavení. V ryhlejších skladbách uslyšíte neuvěřitelný drive (zkuste si z toho vytáhnout basu a bicí, jak šlapou, kytara na starých nahrávkách bohužel skoro není slyšet, dokud se zbytek orchestru neztiší), z pomalejších skladeb naopak uslyšíte tažené prapočátky v blues.
V New Testamentu už si můžete vybírat mnohem víc, jestli si chcete poslechnout swingovky které šlapou, popík s Frankem Sinatrou, Sarou Vaughn a dalšími (Basieho hostů byl nespočet) nebo sofistikovanější jazz pro fajnšmekry.
Count Basie Orchestra hraje dodnes.
Ještě jednou připomenu, že následující výběr není výběr skladeb, které bych pouštěl na tančírně, ale průřez, kde budou i poslechové dobové popovky i zběsilý jazzík. 😉
Ikonické skladby
Jumping at the Woodside
One O’clock Jump
Splanky
Shiny stockings
