Právě jsi otevřel(a) stručného průvodce osobnostmi swingu a jazzu. Pokud jsi četl(a) úvodní článek Začínám poslouchat jazz a swing – tipy kde a co hledat, už víš, že tě chceme vtáhnout do světa swingu a přesvědčit tě, že si myslíš, že potřebuješ, teda vlastně chceš si udělat svůj vlastní playlist oblíbené hudby!
V odkazech najdeš různorodou hudbu – nejen skladby, které bys slyšel na tančírnách.
Když jste se na přelomu 19. a 20. století narodili v černošské vykřičené čtvrti, neležela před vámi právě růžová budoucnost. Když jste se ale za silvestrovskou bujarou střelbu do vzduchu ocitli v polepšovně pro barevné chlapce a tam jste se setkali s kornetem (hudební nástroj podobný trubce), začaly se dít věci. Stalo se to v New Orleans, tím chlapcem v polepšovně byl Louis Armstrong a ačkoliv v ústavním orchestru dělal teprve první hudební krůčky, vtrhnul do jeho života jazz!
A už z něj nikdy neodešel. Jazz se stal Armstrongovým životem a dnes je jeho přezdívka Satchmo (satchel mouth – velká pusa) pro mnohé synonymem jazzu. Život i hudba legendárního trumpetisty zůstaly také navždy spojeny s New Orleans a pro jazzovou hudbu ikonickou čvtrtí Storyville. Pro nezasvěcené – byl to okrsek vykřičených domů, červených luceren a bordelů, jak račte. Vedle pestrých služeb námořníkům i dalším zdejší podniky poskytovaly příležitost k obživě muzikantům – pro ragtimové pianisty to bylo něco jako země zaslíbená. A protože se tu hrálo opravdu dobře, tajně sem chodili hrát i muzikanti z lepších rodin (např. Jelly Roll Morton nebo Sidney Bechet). Armstrong se i později ve svých songách do Storyvillu vrací – ať už k místům (Basin Street Blues) nebo některým podnikům (Mahogany Hall Stomp). Roku 1917 bylo na nátlak námořnictva podnikání ve Storyville zastaveno a mnoho muzikantů začalo odcházet za prací z New Orleans do Chicaga a New Yorku.
Armstrong prošel oběma městy. V Chicagu hrál v kapele Kinga Olivera, v New Yorku u Fletchera Hendersona (to je ten, co svými aranžemi později pomohl Benny Goodmanovi). Brzy založil vlastní kapelu s názvem Hot Five, později Hot Seven, když se skupina rozšířila. Díky vyjímečné technické zdatnosti se kapela mohla pouštět do doposud neprobádaných jazzových vod a i když se to dnes nezdá, byli to jazzoví novátoři. V roce 1925 vyměnil Satchmo kornet za trubku a pustil se také do zpěvu. V obojím se ukázala jeho virtuozita. Jazz obohatil o scatový zpěv, se kterým o něco později tolik uspěla Ella Fitzgerald. První moderní nahrávkou se scatem byla Heebie Jeebies, kterou Armstrong nahrál v roce 1926. Ale také jeho hra na trubku se stala legendární – díky němu získala na tak obrovském významu improvizace. Vynalézavost a expresivnost jeho sól byla zkrátka pověstná.
V pozdějších 30. letech se Armstrong přiklonil k populárnímu stylu a hudbě hollywoodských filmových hitů. Ve 40. letech založil hudební projekt „All Stars“ a podnikl řadu velkých koncertů po celém světě. Pro mnohé se z něj stal „velvyslanec jazzu“, i v pražské Lucerně okouzlil v roce 1965 davy posluchačů svým scatováním, hudební virtuozitou a širokým úsměvem. Pro řadu (černoškých) hudebníků se naopak obraz černého minstrela s širokým úsměvem stal příliš zjednodušujícím či dokonce rasově urážlivým. Bylo mu vyčítáno, že opustil dřívější umělecké hodnoty, zběhl ke komerci a zradil své novátorské myšlenky. Zároveň byl opěvován za osobitý projev a celosvětovou popularizaci jazzu. Zas ale každý nemohl být inovátor kalibru Miles Davise a díky Armstrongovi dnes ještě víme, co to byl dixieland a jak znělo New Orleans.
HUDBA LOUISE ARMSTRONGA
…aneb historie swingu, 101. V prvním playlistu si můžete poslechnout průřez historií swingu – od ranného jazzu a blues 20. let a počátků big bandů na přelomu 20./30. let, přes vrchol big bandů v druhé polovině 30. let, až po druhou polovinu 20. století, ze které najdete slaďáky a především swingový revival New Orleans a dixielandu.
Pokud jsi četl(a) některé předchozí články, všimni si, že se nám některá jména postupně začínají opakovat – třeba Ella Fitzgerald nebo Duke Ellington. (Jé, to je ale náhoda…) Ani tě nepřekvapí, že v některých nahrávkách ze 30. let se objeví (později slavný) vibrafonista Lionel Hampton.
IKONICKÉ SKLADBY
Blueberry hill
C’est si bon
Hello dolly
La vie en rose
Mack the Knife
Sleepy Time Down South
St. Louis Blues
Tiger Rag
West end blues
When the saints
White christmas
What a Wonderful World
Pro geeky ještě Bugle Call Blues a jako bonus neuvěřitelné bubnové sólo.
A nakonec Louis „Country & Western“ Armstrong (1970) – protože kdybyste o tohle přišli, nikdy bych si to neodpustil….
